Ve specializovaných obchodem můžeme koupit jak jednodruhové suroviny, tak i směsi. Co kdy použít najdeme buď přímo na přebalu nebo na vševědoucím internetu. A nezapomínejme na naši intuici… ta už totiž vše výše uvedené zahrnuje. Některé jsou lokálními surovinami, jiné putují z dalekých koutů planety. Moudrost předků nás učí, že lokální materiál má pro nás unikátní význam. A i s ohledem na životní prostředí je fajn zvážit, jestli je tu kterou surovinu z druhé strany planety skutečně potřebuji. A to nejkrásnější a nejúčinnější nám velmi často roste přímo na zahradě či za humny.

Pakliže už si vybereme vykuřovací suroviny z obchodu, je dobré si zjistit, odkud materiál pochází a jaké hodnoty nabízející firma prezentuje. Toto vše je totiž do vykuřovadel „vtisknuto“. Neváhejme se ptát a pokládat přesně ty otázky, které vás v daný okamžik napadnou. Neobjevují se náhodně…

Vykuřovat můžeme několika způsoby:

1/ vykuřování na uhlíku – je potřeba využít speciální uhlík, který vložíme do nádoby, ve které se z důvodu izolace nachází cca 1 cm písku či soli a po jeho rozpálení se vkládá požadovaná surovina. Nevýhodou je doprovodný pach uhlíku, který někomu vadí, jinému nikoli…

2/ vykuřovací pícka – v obchodem či na internetu najdeme velkou nabídku vykuřovacích pícek z různých materiálů. Jsou nabízeny z keramiky, kamene, kovové, skleněné,… Vždy obsahují „sítko“, na které se vykuřovadlo pokládá a využívají čajové svíčky, jako zdroje tepla a žáru.

3/ samovýroba vykuřovací pícky – ať už s dětmi nebo sami můžeme tvořit s keramikou. Případně můžeme využít jakéhokoli svícínku, jedinou podmínkou je, aby byl nějak dírkovaný kvůli lepšímu přístupu vzduchu. Následně si zakoupíme v drogerii kovové sítko na nečistoty do dřezu. To položíme na svícen s čajovou svíčkou a na něj položíme vypálený hliníkový kalíšek od čajové svíčky. Do něj pak vložíme vykuřovadlo…. hotovo! Toto řešení mám osobně nejraději. Dává velký prostor pro tvořivost, různorodost a i manipulaci v rámci cestování…

Ač se vývoj světa i lidstva významně posunul, esence člověka zůstává stejná. Rovnováha fyzické, mentální a emocionální úrovně je základem pro radostný a spokojený život. Ne vždy umíme ovlivnit situace, které se kolem nás dějí a emocionálně se nás dotýkají a ne vždy se dokážeme ubránit dopadům, které to na naší rovnováhu má. V takových situacích je technika vykuřování velmi efektivní.

V životě každého nás jsou i situace, kdy přicházíme o někoho milovaného a ztráta je natolik veliká, že můžeme propadnout do pocitu úplného odpojení. Život kolem nás se může stát jakousi kulisou, která nás přestává zajímat. Jediné, co může být středem našeho Bytí je spousty otázek, které jsme nestihli položit, spousty slov, které jsme nestihli vyslovit a spousty odpuštění, o které jsme nestihli požádat. I v těchto situacích má vykuřování své hluboké opodstatnění. Je totiž komunikační technikou bez ohledu na stav, ve kterém se nacházíme, tedy jestli „jsme“ v duchovní či fyzické formě. V takovém případě se jedná o dočištění vztahu, který nás i po smrti druhého váže (či dokonce svazuje), a na základě kterého jsme následně ochotni propustit vše, co bylo a znovu se vědomě rozhodnout pro život, na kterém budeme zúčastněni i bez našeho milovaného člověka.

Vykuřování je zkrátka nenáročná, ale velmi účinná a hluboká technika očisty, kterou můžeme mít kdykoli po ruce a pomoci tak sobě či komukoli (nebo i čemukoli) jinému.